Po stopách posledního
vlka vysočiny

Vítejte u prvního zastavení naučné stezky „Po stopách posledního vlka vysočiny“!

Nacházíte se v obci Maršovice u hotelu Maršovská rychta. První písemná zmínka o Maršovicích je z roku 1483, kdy byla odváděna maršovským rychtářem výběrka do Bystřice od patnácti osadníků. Obec v té době náležela k pernštejnskému panství, správním centrem panství byla tehdy Bystřice (nyní Bystřice nad Pernštejnem). Název obce Maršovice pravděpodobně přinesli předkové pánů z Pernštejna. Je odvozen od osobního jména Mareš, domácí obměny jména Marek nebo Martin. Při rozdělení pernštejnského panství v roce 1500 se Maršovice staly součástí novoměstsko-jimramovského dvojdílu a později součástí samostatného novoměstského panství. V roce 1749 obdržela obec Maršovice pečeť, ve znaku má kříž. Od roku 1960 se Maršovice staly místní částí Nového Města na Moravě.Historické počátky Nového Města na Moravě spadají do poloviny 13. století a jeho vznik úzce souvisí se založením cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou v roce 1252. Znojemský purkrabí Boček z Obřan, dříve než v roce 1255 zemřel, založil v místě dnešního Nového Města na Moravě osadu. Založená osada se zdárně rozvíjela. V listině krále Václava II v roce 1293 je nazývána městečkem s latinským názvem NOVA CIVITAS. Touto listinou král stanovil soudní pravomoc kláštera nad některými městečky. Mezi nimi bylo i Nové Město na Moravě. Geologické podloží Maršovic je tvořeno převážně rulou. SV okrajem pronikají pruhy amfibolitů a granulitů ve směru SV-JV. Přibližně 1 km západně od Maršovic se nachází Jelení skála. Tato byla v minulosti částečně odtěžena. V současnosti je z ní omezený výhled na Maršovice a Ochozu.

Maršovská rychta existovala dle písemných zpráv již v roce 1550. Dle zpráv z let 1664-1671 byla zpustošena a musela být opravována. V dalších stoletích byla ještě mnohokrát přestavována a dále opravována. Poslední významnou přestavbou prošla v roce 1960, kdy byla rychta přeměněna ve stylový hotel s restaurací. Je to jednopatrové stavení s protáhlým obdélníkovým půdorysem a s empírovým průčelím z 19. století. Na Maršovské rychtě prožili část svého dětství sourozenci Křičkovi: hudební skladatel Jaroslav (1882-1969), básník Petr (1884-1949), oba autoři „Bábinčina maršovského valčíku“ a jejich sestra, spisovatelka Pavla ( 1886-1972). Tvorba sourozenců Křičkových je značně rozsáhlá a dosáhla mnoha ocenění. Petr Křička je autorem textu ke skladbě Josefa Suka „V nový život“ (sokolský pochod) a Jaroslav Křička je mimo jiné autorem „Horácké suity“, za kterou získal při olympiádě v Berlíně (1936) bronzovou medaili ve skladatelské soutěži.